Guinnessův rekord
Pražský hrad: Největší starověký hrad na světě
Guinness řadí Pražský hrad mezi největší starověké hrady světa, nikoli největší hrad celkově. Zde je skutečná rozloha a dva údaje, které lidé zaměňují.
Check dates and availability ↗Pražský hrad v číslech
| Měření | Obrázek |
|---|---|
| Guinnessův rekord | Největší starověký hrad |
| Referenční údaj o datu výstavby | rok 879 |
| Založeno | Na konci 9. století knížetem Bořivojem I. |
| Opevněné historické jádro | 7,28 hektaru (18 akrů) |
| Podélná osa | 570 m (1 870 stop) |
| Průměrný příčný průměr | 128 m (420 stop) |
| Celý areál Pražského hradu (včetně zahrad a koníren) | ~45 hektarů (~450 000 m²) |
| Hlavní nádvoří | Tři |
Guinnessův světový rekord
Guinness World Records uvádí Pražský hrad na Hradčanském vrchu jako největší starověký hrad na Zemi. Jde o specifický, záměrný titul, nikoli „největší hrad na světě" – a to je důležité rozlišení, protože větší hrady existují i jinde. Rekord se opírá o datum výstavby z roku 879 n. l., čímž se ocenění váže k raně středověkým počátkům místa, nikoli k jeho pozdějším gotickým a barokním přestavbám. Pražský hrad si kategorii „starověký" zaslouží proto, že byl opevněn přibližně před rokem 1000 – což je hranice, která jej odděluje od hradů vystavěných o staletí později, ať už byly jejich pozdější komplexy sebevětší. Říkejte „největší starověký hrad", nikdy jen „největší hrad".
Proč je slovo „starověký“ tím, na čem záleží
Rozdíl existuje proto, že hrad Malbork v Polsku je fyzicky větší než jádro Pražského hradu, avšak Malbork vznikl ve 13. století, což je na to, aby se podle těchto kritérií kvalifikoval jako „starověký“, příliš nedávné. Pražský hrad svůj rekord drží právě proto, že spojuje dvě věci najednou: skutečně raně středověké stáří a opevněnou rozlohu, která je v tomto stáří dostatečně významná. Vynecháte-li z popisu rekordu slovo „starověký“, tvrzení se stává nepravdivým, protože větší a mladší hrad už jinde existuje. Každá zmínka o tomto rekordu na tomto webu proto bez výjimky spojuje slovo „starověký“ s údajem o rozloze – a to právě z tohoto důvodu.
Dvě velikostní čísla — vězte, které z nich právě čtete.
Pražský hrad bývá uváděn se dvěma různými údaji o rozloze, které měří odlišné věci. Číslo zapsané v Guinnessově knize rekordů představuje jádro opevněného areálu: 7,28 hektaru, tedy zhruba 18 akrů, nepravidelný podlouhlý polygon o délce přibližně 570 m (1 870 stop) podél hlavní osy a průměrné šířce asi 128 m (420 stop). Samostatně pak širší hradní čtvrť, včetně zahrad, stájí a přilehlých pozemků za hranicí jádrového opevnění, pokrývá zhruba 45 hektarů, tedy asi 450 000 metrů čtverečních. Pokud narazíte na jediné číslo „velikost Pražského hradu“ bez bližšího označení, ověřte si, který z těchto dvou údajů skutečně cituje, než ho kdekoli zopakujete.
Tři nádvoří, čtyři staletí stavebních slohů
Uvnitř hlavního komplexu je Pražský hrad uspořádán kolem tří nádvoří, z nichž každé se otevírá do jiných budov z různých stavebních období. Procházka areálem znamená pohyb přes románské základy, gotickou katedrální práci, renesanční palácová křídla a barokní fasády, vše navrstvené na stejném vrchu po zhruba tisíc let nepřetržitého využívání. Právě toto vrstvení je důvodem, proč je hrad vnímán jako jediný držitel rekordu „nejstaršího“ rozsáhlého areálu, spíše než jako muzeum jednoho slohu: starověké opevnění je základnou, na níž pozdější staletí stavěla, nikoli samostatnou strukturou stojící vedle něj.
Založen na konci 9. století
Hrad byl založen na konci 9. století knížetem Bořivojem I. z dynastie Přemyslovců, vládnoucího rodu, který ustanovil Prahu centrem moci na tomto vrchu nad Vltavou. Guinnessův odkaz na rok 879 spadá do tohoto zakladatelského období a ukotvuje klasifikaci „starověký“ k nejranější opevněné fázi hradu, nikoli k pozdějším přestavbám. Vše, co návštěvníci dnes vidí – paláce, katedrálu, nádvoří – bylo přidáno v následujících staletích na původní přemyslovský hrad, který je tím, o čem světový rekord skutečně vypovídá, nikoli pozdějšími přírůstky.
Co to znamená pro vaši návštěvu
Nic z toho nemění to, čím budete skutečně procházet: fungující vládní komplex, v němž sídlí český prezident, s volně přístupnými nádvořími a malým počtem placených interiérů. Ale stojí za to to vědět před příjezdem, protože průvodci, informační tabule a další weby budou používat „největší hrad“ volně, a teď už víte, že si to v duchu opravíte na „největší starověký hrad“ a že se zeptáte, na který z dvou údajů o rozloze – 7,28 ha jádro versus zhruba 45 ha okrsek – se dané tvrzení odvolává. Využijte nádvoří a areál k tomu, abyste získali představu o měřítku, než vstoupíte do některého z placených okruhů.